na Blog.cz

Zdravím.
Dnes to nebude nic dlouhého, ani nic veselého. Ti, kteří mě znají a chodí se mnou do třídy, již ví.

Když nám odjeli francouzi a jedna část naší třídy za nimi běžela, něco se stalo. Něco, co... mě ovlivnilo. Nebudu o tom mluvit, ne protože bych nechtěla, ale jednoduše nemůžu. Vzpomínky jsou stále příliš čerstvé. Obrazy jsou fotografiemi. A nelze je spálit.

Dnes to... bude o změně.

Moje země, to je jeden obrovský kus chaosu. Ne, vážně. na jedné straně se kupí knížky, gramofonové desky a počítačové hry, na té druhé na mě mávají mí drazí přáteléa pořvávají svoje šílenosti. Nahoře, nad mou hlavou, proplouvají ponaučení a výtky a když budete kopat, ale musíte jít opravdu hodně hluboko, možná narazíte i na obal učebnice fyziky. Ale to jen pokud budete mít smůlu. Nebo štěstí? Hm, těžko říct, já se tu potvůrku zákeřnou snažím najít a spálit, ale vždy se schová.

No, tak jsme se od mé země úsmpěšně dostali k fyzice, ale to určitě nechceme! Že ne?

Moje země, to je monarchistické monstrum a já stojím v jeho čele. Je to místo plné nášlapných min, sniperů a všemožné jiné havěti. Pobíhají tam stvoření mé fantazie a... nechtějte je potkat. V poslední době trpím dost psychologickými úvahami. Kdo řekl, že člověk má mít dvě očí, že?

Moje země, to je kus ztýrané půdy, do které vybíjím své pocity. Je to kámen, který ohyzdí hluboké rýhy. Možná... možná, že jednoho dne se na něm usadí semínko, které bude dost silné, aby přežilo a zalesnilo tu smutnou pláň. Ale ne dnes. Ne dnes a ne tady.

Salut mes amis!

Ach ano, to je zase inteligentní nadpis článku, což? Milí přátelé, jak je? Jak se vám daří? No, já tedy nemohu říct, že by mi bylo... ale ano, můžu: je mi fajn a je mi hrozně. Proč je mi fajn? Protože mám dobrou náladu, dělám jen to, co dělat chci a obecně jsem takovej pozitivní člověk. A proč je mi hrozně? Poněvač mám totálně, ale totálně zacpanou levou nosní dírku, kašlu jak špatně protažená kamna a ... a to bude asi tak všechno. páni, já mám ale dobrou náladu!

Tak co je nového, copak se vám přihodilo? No jo, co vysvědčení? sice se ptám krapet opožděně, ale nežeňte mě kvůli tomu na pranýř, prosím vás!

Já se musím pochlubit. Tedy, ne s vysvědčením, to dá rozum, ale se svou drahou kamarádkou Océane. To je úlet, co? dát svému dítěti jméno Océane? (Je to francouzka a hádejte, jak je francouzsky Oceán?) Přijde mi, že jsem s ní vyhrála lístek do loterie. Píšeme si, píšeme si často, teď je na mně, abych jí odepsala a docela se na to těším. Je to zlato.

A co vy? Znáte se s nějakým cizincem, se kterým si třeba píšete, nebo za kterým byste jeli? Ano? Tak to je skvělé! Ne? Nezoufejte! Lidí běhá po světě spousta, třeba se s někým seznámíte!

Tak, takhle pozitivně se s vámi loučím!

Tak jo. Pamatuje si někdo 'Lepší je shořet než vyhasnout'? Pokud ano, apk vězte, že tohle je povídka ze stejného cyklu 'Le rêve est toujours là,' neboli, Ten sen je tu stále. Jedná se o cyklus poijednávající o životech superhrdinů a o tom, že je jedno, na které straně jste, že se vám špatné věci dějí vždy. V Jiskře, jak této povídce přezdívám, se dozvíme, kdy byla Cesta nucena použít svůj vlastní oheň a můžeme vidět první nának toho, co s ní toto jednání udělá. Ale hlavně, uslyšíme příběh slečny, která svůj život žila v iluzi a ve lžích, které neodhalila až do svého konce, příběh slečny, která nebyla tak špatná, jak se zdálo. Příběh Jiskry.

Tak je tu rekonstruovaný 3. díl ;-)

Kdo nezná Fairy Tail, styďte se. Skvělé anime, tohle bude ovšem moje první ff, takže hodnoťte mírně ;-)

Jinak se jedná o songfic...so->

Skupina: Skillet

Song: Hero

Jedná se o animovaný film, jehož tvůrcem je Makoto Shinkai, světlo denní poprvé spatřil v roce 2007, řadí se mezi romantické drama. Celý film je vlastně složen ze tří "kapitol" a je zaměřen na život Tohna Takariho a líčí vztah mezi ním jeho nejlepší kamarádkou již od dětství (později i přítelkyní) a třetí dívkou.

-Spoiler-

Tak je tu druhý díl, kde se nejedna postava stihne projevit ;-)